Tomografický a spektroskopický průzkum kovového štítku Františky Slavatové, hraběnky z Meggau

MVJ, pobočka Telč, Špitální 44, Telč

pátek 15. května, začátek v 18:30

přednáší doc. Ing. Michal Vopálenský, Ph.D.

Doc. Ing. Michal Vopálenský, Ph.D., z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR se dlouhodobě zabývá rentgenovými metodami zkoumání historických a uměleckých děl.

Výzkum kovového štítku z osobního vlastnictví Františky Slavatové, hraběnky z Meggau přiblíží v rámci telčské Muzejní a galerijní noci.

Moderní metody neinvazivní diagnostiky, vyvíjené původně pro průmyslové, zdravotnické a experimentální vědecké použití, nacházejí široké uplatnění také při zkoumání historických předmětů, kde je hlavní devizou právě nedestruktivní povaha těchto metod. Příspěvek představí použití dvou takových metod při zkoumání kovového štítku se znakem rodu Meggau, ze kterého pocházela i hraběnka Františka Slavatová, významná telčská šlechtična a mecenáška jezuitského řádu a Telče. Štítek byl nalezen náhodou v roce 2005 při vyklízení půdy jednoho z telčských domů. V telčském centru Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd České republiky (ÚTAM AV ČR) byl tento štítek skenován v unikátním rentgenovém tomografu a dále byla provedena analýza použitých pigmentů metodou rentgenové fluorescence. Obě metody přinesly zajímavá zjištění. Měření proběhlo v rámci projektu AXIMEIA programu Interreg přeshraniční spolupráce Rakousko - Česká republika, jehož je ÚTAM AV ČR řídicím partnerem.

Františka Slavatová, roz. z Meggau

* 28. října 1609

† 22. září 1676, Telč

Manželka majitele telčského panství a zakladatelka jezuitské koleje.

Dcera hofmistra a komorníka císařů Rudolfa II. a Matyáše, Linharta hraběte z Meggau. R. 1627 se provdala za Jáchyma Oldřicha, syna Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. Ovdověla již r. 1645, ještě před závěrem třicetileté války. Mladá vdova se sedmi dětmi neměla snadný život. Přesto se snažila pomáhat také obyvatelům města a panství, ohroženým válečnými událostmi a přesuny vojsk. Kromě hmotné pomoci (včetně rozdávání tradiční „sladké kaše“) snažila se i o finanční zabezpečení potřebných (nadace na podporu pěti chudých dívek).

Telčskému školství přispěla založením semináře (1656), který byl součástí nově založené jezuitské koleje (stavba 1651-1654, kostel v 60. letech dodatečně). Seminář se stal základem pozdějšího jezuitského gymnázia, na něž mohly navázat další vyšší školy na konci 18. a v 19. století. Ve starším věku byla Františka Slavatová i vychovatelkou pozdějšího císaře Leopolda I., jehož životní orientaci podstatně ovlivnila.

.

Přednáška je pořádána ve spolupráci s Muzejním spolkem v Telči.