Jihlava

expozice

Expozice jihlavského muzea se nachází na Masarykově náměstí č. p. 57/58 ve dvou vzájemně propojených měšťanských renesančních domech, ve kterých muzeum působí již od roku 1953.

Od gotiky po současnost – osm století v historii města

Gotická Jihlava

V expozici se návštěvník seznamuje se založením a s počátky vývoje středověkého města Jihlavy. Prezentace středověkého období vývoje města a jeho okolí – Jihlavska – vychází z přírodního prostředí centrální části Českomoravské vrchoviny, která byla v pravěku jen sporadicky navštěvována a až do období vrcholného středověku prakticky neosídlena. V souvislosti s objevem a nástupem těžby stříbrných rud postupně vzniká na ostrožně nad říčkou Jihlávkou a Koželužským potokem tzv. Nová Jihlava. Expozice představuje její architektonický vývoj, některé středověké písemnosti, jako např. jihlavské městské a horní právo, a také každodenní život jihlavských obyvatel ve středověku.

Renesance

V období renesance stála Jihlava v mnoha směrech na historickém vrcholu. 16. století přineslo rozvoj školství, řemeslné výroby a obchodu. Mohutný rozvoj zaznamenává hlavně soukenictví. Expozice je složena z významných jednotlivých památek i modelových znázornění – učebna, lázeň, tiskařská dílna.

Baroko

Jihlavu v 17. a 18. století přibližuje v expozici výjev z třicetileté války, zachycen je vzestupující vliv jezuitů a množství autentických předmětů dokumentuje úroveň výsledků pozdějšího hospodářského oživení. Připomenuta je řada historických událostí, z nichž mnohé byly ovlivněny osvícenskými reformami.

19. století

Expozice naznačuje nejen rozdílnost města a venkova, ale zobrazuje i dosud bezkonfliktní soužití zdejších Čechů a Němců, což dokládá například bohatý spolkový život bez rozdílu národnosti. Poprvé je zde zmíněn fenomén německého jazykového ostrova. V expozici jsou originální předměty, nábytek i dobové dokumenty.

20. století

Prostorově úsporná expozice zobrazuje život v Jihlavě v průběhu minulého století. Využit je proto moderní informační způsob – velkoplošná videoprojekce. Bohatý volitelný program ukazuje rozvoj města, obě světové války, změny politické i státoprávní. Součástí je několik trojrozměrných replik a řada autentických předmětů.

Živá příroda Českomoravské vrchoviny

Od dob ledových

Expozice seznamuje návštěvníky s pozdněglaciální přírodou Českomoravské vrchoviny a také s rašeliništi, která jsou nesmírně cenná nejen jako regionální centra biodiverzity, ale i jako přírodní archivy, díky nimž lze vystopovat řadu informací o historii našeho regionu právě v období od konce poslední doby ledové. Vedle strukturovaných textů, fotografií a preparátů zvířat zahrnuje expozice i kosterní pozůstatky velkých savců, vzorky rašeliny nebo ukázky nástrojů používaných v minulosti k těžbě rašeliny. K nejatraktivnějším exponátům patří model mamutího mláděte. Expozice je zpestřena samoobslužnými aktivitami, které jsou určené hlubším zájemcům o danou problematiku, a také videoprojekcí.

Otevřená krajina

Expozice představuje návštěvníkům nejrozšířenější typy nelesních stanovišť na Českomoravské vrchovině. Jsou to zejména louky a trávníky, ale také pole, zahrady a další místa nalézající se v těsné blízkosti lidských příbytků. Informace o jednotlivých biotopech i jejich obyvatelích, opět rozdělené do několika úrovní, získají návštěvníci prostřednictvím textů, fotografií i preparátů živočichů, a to jak obratlovců, tak i hmyzu. Součástí expozice jsou různé samoobslužné aktivity určené hlubším zájemcům o danou problematiku a také videoprojekce.

Vody a mokřady

Expozice ukazuje základní vodní a mokřadní biotopy na Českomoravské vrchovině. Náš region je součástí tzv. pramenné střechy Evropy s přítomností řady potoků a řek, nalezneme tu ale i mnoho rybníků. S jednotlivými stanovišti a jejich obyvateli se mohou návštěvníci seznámit prostřednictvím textů a fotografií několika úrovní a preparovaných živočichů, zejména ryb a ptáků. Expozice je doplněna např. videoprojekcí, samoobslužnými aktivitami nebo interaktivní vitrínou.

Lesy

Expozice představuje jednu z nejtypičtějších součástí živé přírody Českomoravské vrchoviny – lesy. Prostřednictvím trojrozměrných objektů, fotografií a textů se návštěvníci mohou seznámit se základními lesními biotopy našeho regionu a jejich obyvateli. K nejatraktivnějším exponátům patří vycpaniny velkých kopytníků, velmi zajímavé jsou však i zdařilé modely hub. Informace jsou rozčleněny do několika úrovní, aby byly srozumitelné návštěvníkům různého věku i stupně znalostí. Expozice je zpestřena např. videoprojekcí, interaktivním stromem, hmatovými vzorky dřevin nebo modelem mraveniště s možností nahlédnutí do jeho nitra.

Ostatní expozice

Krása středověké plastiky

V šeru cechovní síně jihlavských soukeníků, původní kompletně dřevem obložené místnosti, je k vidění několik solitérních středověkých plastik z regionu. Dominantu tvoří kopie sochy sv. Kateřiny pocházející z farního kostela sv. Jakuba v Jihlavě.

Dolování a mincování na Českomoravské vrchovině

Expozice umístěná ve sklepních prostorách muzea evokuje středověké hornické prostředí. Představeny zde jsou nejvýznamnější nerostné suroviny, které se těžily nebo stále těží na Českomoravské vrchovině – rudy uranu, zlata, stříbra a železa, z nerudních surovin pak kámen, kamenivo, grafit a další. Návštěvník se postupně seznamuje se zpracováním nerostů až po ražbu mincí ve středověké mincovně. Život horníků na Českomoravské vrchovině byl úzce spjat s důlními a zpracovatelskými provozy, jejichž repliky jsou v expozici prezentovány. Makety středověké šachty a štoly dokreslují zvuky hornických nástrojů, želízek a kladívek. Vystaveny jsou i archeologické nálezy, které pocházejí z výzkumů ve Starých Horách u Jihlavy, z lokality Cvilínek u Černova na Hornocerekvicku a dalších lokalit.

Geologie Českomoravské vrchoviny

Expozice seznamuje s geologickým vývojem, regionální geologií, horninami a mineralogickými lokalitami Českomoravské vrchoviny. Vystaveny jsou i unikátní ukázky, např. tzv. heřmanovské koule, nerosty pegmatitů, uranových žil a stonařovské meteority.

Lapidarium

Kamenné artefakty ze sbírek Muzea Vysočiny Jihlava jsou vystaveny na dvoře a ve sklepní části domu č. 57 na Masarykově náměstí. Na tzv. malém dvorku se nachází výběr zajímavých náhrobních kamenů pocházejících převážně ze zrušeného hřbitova u kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě. Ve sklepním prostoru návštěvník objeví krásu kamenných architektonických článků, které pocházejí z jihlavských kostelů sv. Jakuba Většího, Nanebevzetí Panny Marie a Povýšení sv. Kříže. Expozici jihlavského sakrálního umění uzavírá velká kamenná křtitelnice.