Jihlava

expozice

Od 1. ledna 2023 je jihlavské muzeum z důvodu rekonstrukce stálých expozic pro návštěvníky uzavřeno. Stávající expozice byly otevřeny v roce 2007 a po patnáctiletém „užívání“ si už určitě nějakou inovaci zaslouží. Některé celky se dočkají „pouze“ vylepšení, ale třeba historická sekce dostane úplně novou tvář. Návštěvníci se však mohou těšit i na naprosté novinky. Předběžný termín pro otevření je stanoven na září 2023. Sledujte naše sociální sítě, rádi vás budeme průběžně informovat…

Expozice jihlavského muzea se nachází na Masarykově náměstí č. p. 57/58 ve dvou vzájemně propojených měšťanských renesančních domech, ve kterých muzeum působí již od roku 1953.

Od gotiky po současnost – osm století v historii města

Gotická Jihlava

V expozici se návštěvník seznamuje se založením a s počátky vývoje středověkého města Jihlavy. Prezentace středověkého období vývoje města a jeho okolí – Jihlavska – vychází z přírodního prostředí centrální části Českomoravské vrchoviny, která byla v pravěku jen sporadicky navštěvována a až do období vrcholného středověku prakticky neosídlena. V souvislosti s objevem a nástupem těžby stříbrných rud postupně vzniká na ostrožně nad říčkou Jihlávkou a Koželužským potokem tzv. Nová Jihlava. Expozice představuje její architektonický vývoj, některé středověké písemnosti, jako např. jihlavské městské a horní právo, a také každodenní život jihlavských obyvatel ve středověku.

Renesance

V období renesance stála Jihlava v mnoha směrech na historickém vrcholu. 16. století přineslo rozvoj školství, řemeslné výroby a obchodu. Mohutný rozvoj zaznamenává hlavně soukenictví. Expozice je složena z významných jednotlivých památek i modelových znázornění – učebna, lázeň, tiskařská dílna.

Baroko

Jihlavu v 17. a 18. století přibližuje v expozici výjev z třicetileté války, zachycen je vzestupující vliv jezuitů a množství autentických předmětů dokumentuje úroveň výsledků pozdějšího hospodářského oživení. Připomenuta je řada historických událostí, z nichž mnohé byly ovlivněny osvícenskými reformami.

19. století

Expozice naznačuje nejen rozdílnost města a venkova, ale zobrazuje i dosud bezkonfliktní soužití zdejších Čechů a Němců, což dokládá například bohatý spolkový život bez rozdílu národnosti. Poprvé je zde zmíněn fenomén německého jazykového ostrova. V expozici jsou originální předměty, nábytek i dobové dokumenty.

20. století

Prostorově úsporná expozice zobrazuje život v Jihlavě v průběhu minulého století. Využit je proto moderní informační způsob – velkoplošná videoprojekce. Bohatý volitelný program ukazuje rozvoj města, obě světové války, změny politické i státoprávní. Součástí je několik trojrozměrných replik a řada autentických předmětů.

Živá příroda Českomoravské vrchoviny

Od dob ledových

Expozice seznamuje návštěvníky s pozdněglaciální přírodou Českomoravské vrchoviny a také s rašeliništi, která jsou nesmírně cenná nejen jako regionální centra biodiverzity, ale i jako přírodní archivy, díky nimž lze vystopovat řadu informací o historii našeho regionu právě v období od konce poslední doby ledové. Vedle strukturovaných textů, fotografií a preparátů zvířat zahrnuje expozice i kosterní pozůstatky velkých savců, vzorky rašeliny nebo ukázky nástrojů používaných v minulosti k těžbě rašeliny. K nejatraktivnějším exponátům patří model mamutího mláděte. Expozice je zpestřena samoobslužnými aktivitami, které jsou určené hlubším zájemcům o danou problematiku, a také videoprojekcí.

Otevřená krajina

Expozice představuje návštěvníkům nejrozšířenější typy nelesních stanovišť na Českomoravské vrchovině. Jsou to zejména louky a trávníky, ale také pole, zahrady a další místa nalézající se v těsné blízkosti lidských příbytků. Informace o jednotlivých biotopech i jejich obyvatelích, opět rozdělené do několika úrovní, získají návštěvníci prostřednictvím textů, fotografií i preparátů živočichů, a to jak obratlovců, tak i hmyzu. Součástí expozice jsou různé samoobslužné aktivity určené hlubším zájemcům o danou problematiku a také videoprojekce.

Vody a mokřady

Expozice ukazuje základní vodní a mokřadní biotopy na Českomoravské vrchovině. Náš region je součástí tzv. pramenné střechy Evropy s přítomností řady potoků a řek, nalezneme tu ale i mnoho rybníků. S jednotlivými stanovišti a jejich obyvateli se mohou návštěvníci seznámit prostřednictvím textů a fotografií několika úrovní a preparovaných živočichů, zejména ryb a ptáků. Expozice je doplněna např. videoprojekcí, samoobslužnými aktivitami nebo interaktivní vitrínou.

Lesy

Expozice představuje jednu z nejtypičtějších součástí živé přírody Českomoravské vrchoviny – lesy. Prostřednictvím trojrozměrných objektů, fotografií a textů se návštěvníci mohou seznámit se základními lesními biotopy našeho regionu a jejich obyvateli. K nejatraktivnějším exponátům patří vycpaniny velkých kopytníků, velmi zajímavé jsou však i zdařilé modely hub. Informace jsou rozčleněny do několika úrovní, aby byly srozumitelné návštěvníkům různého věku i stupně znalostí. Expozice je zpestřena např. videoprojekcí, interaktivním stromem, hmatovými vzorky dřevin nebo modelem mraveniště s možností nahlédnutí do jeho nitra.

Ostatní expozice

Krása středověké plastiky

V šeru cechovní síně jihlavských soukeníků, původní kompletně dřevem obložené místnosti, je k vidění několik solitérních středověkých plastik z regionu. Dominantu tvoří kopie sochy sv. Kateřiny pocházející z farního kostela sv. Jakuba v Jihlavě.

Dolování a mincování na Českomoravské vrchovině

Expozice umístěná ve sklepních prostorách muzea evokuje středověké hornické prostředí. Představeny zde jsou nejvýznamnější nerostné suroviny, které se těžily nebo stále těží na Českomoravské vrchovině – rudy uranu, zlata, stříbra a železa, z nerudních surovin pak kámen, kamenivo, grafit a další. Návštěvník se postupně seznamuje se zpracováním nerostů až po ražbu mincí ve středověké mincovně. Život horníků na Českomoravské vrchovině byl úzce spjat s důlními a zpracovatelskými provozy, jejichž repliky jsou v expozici prezentovány. Makety středověké šachty a štoly dokreslují zvuky hornických nástrojů, želízek a kladívek. Vystaveny jsou i archeologické nálezy, které pocházejí z výzkumů ve Starých Horách u Jihlavy, z lokality Cvilínek u Černova na Hornocerekvicku a dalších lokalit.

Geologie Českomoravské vrchoviny

Expozice seznamuje s geologickým vývojem, regionální geologií, horninami a mineralogickými lokalitami Českomoravské vrchoviny. Vystaveny jsou i unikátní ukázky, např. tzv. heřmanovské koule, nerosty pegmatitů, uranových žil a stonařovské meteority.

Lapidarium

Kamenné artefakty ze sbírek Muzea Vysočiny Jihlava jsou vystaveny na dvoře a ve sklepní části domu č. 57 na Masarykově náměstí. Na tzv. malém dvorku se nachází výběr zajímavých náhrobních kamenů pocházejících převážně ze zrušeného hřbitova u kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě. Ve sklepním prostoru návštěvník objeví krásu kamenných architektonických článků, které pocházejí z jihlavských kostelů sv. Jakuba Většího, Nanebevzetí Panny Marie a Povýšení sv. Kříže. Expozici jihlavského sakrálního umění uzavírá velká kamenná křtitelnice.