Rekonstrukce jihlavského muzea přinesla nečekaný nález

Při probíhající rekonstrukci budovy Muzea Vysočiny Jihlava by ve zdivu dělníky odhalen plochý kámen větších rozměrů, který byl vyjmut a na jeho jedné straně se objevil vytesaný text. Jedná se o náhrobní kámen, který byl v 19. století druhotně použit jakožto stavební materiál. Tato praxe přitom nebyla v Jihlavě v 18. a 19. století ničím výjimečným. Dnes historicky cenné náhrobníky byly po zrušení hřbitovů u kostela sv. Jakuba a později rovněž u kostela sv. Ducha (dnešní Smetanovy sady nad zimním stadionem) využity jakožto stavební materiál nejen při zpevnění podlahy v kostele sv. Jakuba, ale i budov ve středu města. Nalézt je možné tyto náhrobníky i v soukromých objektech jakožto dláždění či poklopy studen i na předměstí Jihlavy.

Náhrobník nalezený v muzeu se původně nacházel na hřbitově u kostelíka sv. Ducha a má odsekanou pravou stranu. Tento zásah majzlíky někdejších zedníků zasáhl i příjmení pod ním pochovaných osob. Čitelné je pouze část jména „Anton Ste…“ a u jeho manželky se dochoval pouze fragment začátečního písmene jejího jména. Náhrobník ovšem nesl i vodítko, které vedlo nakonec ke ztotožnění pohřbených osob. Byla jím byť obtížně, ale přesto čitelná data úmrtí obou manželů. Kámen patřil Antonu Sterlymu a jeho manželce Barbaře, rozené Harandtové. Barbara se narodila v roce 1778 v rodině pekaře Friedricha Harandta. Zemřela ve věku 70 let na plicní zánět či tuberkulózu 28. 4. 1848 a pohřbena byla o dva dni později. Její manžel, jenž byl povoláním soukenickým mistrem, ji přežil o více než deset let, zemřel 19. 10. 1858 a pohřben byl u kostela sv. Ducha 21. 10. 1858. Sterlyovi bydleli v domě v dnešní Havířské ulici č. 1008/15.

Tímto zjištěním ovšem zajímavost nalezeného náhrobníku pro jihlavské muzejníky nekončí, ale naopak dále roste. Anton Sterly, který se narodil v rodině místního kožešníka v domě v současné Čajkovského ulici 649/48 v roce 1775 a pokřtěn byl 10. 6. tohoto roku v kostele sv. Jakuba, byl totiž bratrem jednoho ze starých jihlavských historiků Andrease Sterlyho, který působil jako úředník na jihlavské radnici, kde měl možnost prostudovat městské archivní prameny a využít jich pro napsání několika historických prací. Největší z nich jsou třídílné dějiny města Jihlavy, které žel zůstaly jen v rukopise.

Nález náhrobníku bratra jihlavského historika z počátku 19. století tak v sobě nese i jistou symboliku. Pracovníci muzea se o náhrobník postarají a zařadí jej do sbírek. Podrobnější informace o nálezu a rodinných souvislostech osob, jimž byl náhrobník věnován, si budou moci zájemci přečíst v nejbližším vydání Vlastivědného sborníku Vysočiny, který by měl být vytištěn na konci tohoto či začátku příštího roku. 

PhDr. Radim Gonda, Ph.D.