Hrající pohlednice
zajímavý sbírkový předmět
Občas se nám do muzea „zatoulají“ věci, u kterých jste na vážkách, zda je do sbírek zaevidovat. Nejsou obvykle příliš staré a ještě nedávno se běžně používaly. Třeba taková gramofonová deska, nástupce fonografického válečku. Od konce 19. st. do 80. let 20. st. byla nejrozšířenějším nosičem zvukového záznamu. Dnes jí převálcovaly kompaktní disky, ale stále se vyrábí pro sběratelské účely a nekomerční hudbu.
Gramodeska bývala ve svých začátcích pryžová, potom šelaková a nakonec vyrobena z PVC hmoty, zkráceně vinylová. Lišila se i rychlost otáček – 33 1/3 měly tzv. elpíčka, 45 otáček single deska a speciální šelakové desky netypických 78. Gramofonové desky se po válce v Československu vyráběly pod značkou Supraphon, Panton a Opus. Dodnes nejsou minulostí, vyváží se do světa pro milovníky nostalgicky znějícího zvuku.
Při vyklízení jednoho třešťského bytu jsme do muzea dostali i tři gramofonové desky, které jejich vydavatel Supraphon řadí mezi tzv. speciality. Jedná se o záznamy např. na pohlednice, či tenké fólie, které se vkládaly jako příloha do časopisů. S nápadem jako první přišli Angličané. Supraphon v 60. letech vyrobil několik sad pohlednic opatřených zvukovým záznamem ve speciálních obálkách s logem firmy jako příloha časopisů Ahoj na sobotu a ABC. Foxtrot Jany Petrů, Spejbl a doba kamenná a Slavonická polka jsou názvy tři hrajících pohlednic uložených nedávno do našeho sbírkového fondu.