Archeologické výzkumy, objevy a nálezy na Jihlavsku aneb využití dendrochronologie v archeologiitisková zpráva ze dne: 27. 2. 2020

Výstava bude zahájena vernisáží ve čtvrtek 27. února v 16:00 v prostorách Muzea Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. č. 57/58, Jihlava a potrvá do neděle 25. října 2020. Volně navazuje na sérii teritoriálně zaměřených výstav s archeologickou tématikou. Výstavy pořádané s dvouletou periodicitou byly v MVJ zahájeny výstavou Archeologické výzkumy, objevy a nálezy na Telčsku v roce 2018 a v letošním roce pokračují prezentací archeologických nálezů na Jihlavsku, přičemž celá polovina výstavy je věnována speciálnímu přírodovědnému oboru – dendrochronologii, která představuje pro archeologii jednu z nejdůležitějších možností absolutního datování historických stavebních konstrukcí či ojedinělých nálezů dřeva.

Archeologické nálezy na Jihlavsku jsou věnovány především výzkumům historických měst, městeček a městysů – Jihlavě, Batelovu, Brtnici, Polné a Stonařovu, zvláštní pozornost je zaměřena na hrnčířské pece zkoumané v Kostelci u Jihlavy (1953), v Jihlavě – Křížové ulici č. 14 (1993, 2008) a nejnověji v ulici U Skály v Jihlavě (2019). Prezentovány budou také průzkumy jihlavských historických domů a jejich hospodářského zázemí, k nimž neodmyslitelně patří krásné nálezy reliéfních komorových kachlů. Předmětem archeologických průzkumů byly v minulosti všechny tři nejstarší jihlavské kostely (sv. Jakuba Většího, Nanebevzetí Panny Marie s klášterem minoritů a Povýšení sv. Kříže s dominikánským klášterem) a výběrově dva venkovské kostely sv. Kunhuty v Kostelci u Jihlavy a sv. Petra a Pavla v Rančířově. Kromě již zmiňovaných menších měst a městysů nacházejících se v obvodu města Jihlavy, představujeme také ojedinělé nálezy a „ztrátové artefakty“ nalezené ve volné krajině na Jihlavsku. Pozornost je věnována i nejprozkoumanější hornické lokalitě na Vysočině – Starým Horám u Jihlavy.

Druhá neméně významná část výstavy je věnována dendrochronologickým výzkumům. Na jedenácti panelech jsou přehledně prezentovány metody datování dřeva na základě zkoumání tloušťky letokruhů stromů a vytváření tzv. letokruhových křivek, umožňujících na konci celého procesu určit letopočet skácení stromu. Tato část výstavy má nadregionální přesah, neboť se zabývá oborem jako takovým s příklady z celé Vysočiny i dalších regionů. Kromě datování historických dřev nám výzkum letokruhů přináší poznatky o klimatu v minulosti, lze např. zjistit „suchá období“ nebo různé katastrofy v podobě požárů apod. Na výstavu se váže tematická přednáška s názvem „Dendrochronologie jako dobrodružství“ v rámci cyklu Science café, kterou přednese Ing. Josef Kyncl v Malovaném sále MVJ v úterý 17. března od 18:00.

Mgr. David Zimola