Milan Magni: Krajina – moře
MVJ, pobočka Telč, Špitální 44, Telč
5. června - 6. července 2025
vernisáž 5. 6. v 18:00, úvodní slovo autor, vystoupí žáci hudebního oboru ZUŠ Telč pod vedením M. Svobodové
Milan Magni je potomkem kdysi bohatě rozvětvené rodiny s italskými kořeny, která hrála významnou roli ve společenském životě Telče.
Je všestranným autorem, jenž se kromě malby a kresby věnuje také grafice, pracuje s keramikou a dřevem a právě letos vydává svoji již třetí sbírku autobiograficky laděných povídek
Jako hosté budou na výstavě zastoupeny také jeho manželka Martina a dcera Anna, které, jak je v této rodině tradicí, jsou také výtvarně aktivní.
S výstavou v Telči spojuje Milan Magni svůj návrat do míst, kde prožil část svého dětství a absolvoval zásadní (ač neformální) lekce výtvarné tvorby v dílně/ateliéru svého dědy Slávy.
| Milan Magni (1960) | Žák Miroslavy Štolfy a Leonida Ochrymčuka, věnuje se vedle malby také kresbě, grafice, pracuje s keramikou i dřevem. Ve svých obrazech vychází ze smyslové zkušenosti, která je v průběhu malířského procesu transformována v často zcela abstraktní formu. Autor ve svém expresivním projevu usiluje o zachycení toho, co pro něj znamenají obecně platné přírodní (pra)formy, jež on sám vnímá jako nositele zdrojů kosmické (pra)energie. Jeho tvorba je charakterizována intuitivním a spontánním přístupem, který prostřednictvím výrazného malířského rukopisu – v kontrastu s abstraktními geometrizujícími formami – promlouvá jednoduchým a výtvarně čistým jazykem. Pastózní malba kombinovaná s lazurním vrstvením bohaté škály barev, hra s efekty a odlesky pak při práci s řadou technik svědčí o všestranném využívání malířského řemesla a vypovídají o autorově zaujetí pro experiment. Soňa Novotná, 2024 |
| Martina Magni (1962) | Působila dlouhé roky na Základní umělecké škole v Kuřimi, kde realizovala s dětmi i dospělými mnoho výtvarných projektů, nyní se věnuje pouze vlastní tvorbě. V ateliéru ve Svatoslavi, kde žije už 18 let se svým mužem, malířem Milanem Magni, teď kreslí a maluje chleba, brambory, zvadlé a uschlé květiny, prázdné číšky po vypadnutých žaludech… Tyto prozaické až banální objekty každodenní reality ji výtvarně přitahují: své modely nechává oblévat přirozeným světlem a zobrazuje je kresbou i malbou veristicky, s až naturalistickou posedlostí. Používá metodu barevných posunů a zvětšování, takže výsledkem jsou někdy jakési až surreálně působící objekty (krajíc chleba) ukotvené pevně v abstrahovaném prostoru, jindy zase její modely ožívají a svými chapadlovitými výhonky (klíčící brambory) odkazují k fantastickým vizím H. Bosche. V poslední době pracuje s lapidárním textem, který kombinuje se „staromistrovsky“ zobrazenými, poeticky působícími předměty (dětské botičky, rybí měchýře...), parafrázujíc tak tvorbu René Magritta. Hana Fadingerová, 2024 |
| Anna Magni (1981) | Je krajinářská architektka, která se kromě své profese věnuje i volné tvorbě; fotí, kreslí a především maluje. V okolí svého bydliště, v jižní části brněnské periférie, ji upoutaly rozpadající se opuštěné skleníky volně prorůstající náletovými dřevinami a měnící tak dříve zkultivovaný prostor zpátky v divočinu. Práci na svém cyklu kreseb a maleb nazvaném lapidárně Skleníky započala tradičně: pořídila fotografie, pak kreslila, součástí projektu byl i archivní výzkum minulosti této lokality. Více než samotná příroda v podobě expanzivně bující vegetace, ji zaujaly prostory a objemy budov skleníků: jejich tak trochu dystopickou architekturu podává rafinovanou škálou barevných harmonií (něžně růžová, syté okry, průzračně azurové odstíny...). S touto lyrickou vrstvou citlivě promalovávané barvy ale kontrastuje pevná formální architektonika, která poeticky působící barevnost nejen kompozičně, ale i obsahově vymezuje. Tím vším se Anna Magni řadí mezi originálně myslící „krajináře“ a na současné výtvarné scéně se její práce řadí na jednoznačně vymezenou – i když solitérní – pozici i navzdory tomu, že své výtvarné počiny považuje za téměř soukromou záležitost. Hana Fadingerová, 2025 |
