RNDr. Ivan Růžička oslavil 85 let

Dalo by se říci, že to bylo nedávno, kdy emeritní botanik našeho muzea RNDr. Ivan Růžička oslavil významné životní jubileum, rok se sešel s rokem a před Vánocemi oslavil své již osmdesáté páté narozeniny.

Narodil se 22. prosince 1939 v Olšanech na Vyškovsku. Po absolvování základní a střední školy pokračovalo jeho vzdělávání od roku 1956 na Masarykově univerzitě v Brně (v roce 1960 z politických důvodů přejmenované na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Brně). Studium na univerzitě ukončil v roce 1961 státními zkouškami a obhajobou diplomové práce z oboru bryologie (vědy zabývající se mechorosty), ve které se věnoval morfologii a taxonomii československých druhů čeledi Aulacomniaceae (klamonožkovité). V témže roce, přesně 25. září, nastoupil do našeho muzea na pozici samostatný odborný pracovník – botanik. Ve studiu mechorostů pokračoval nadále i v rámci doktorské práce, kterou v roce 1967 úspěšně obhájil, a po složení rigorózní zkoušky na domovské univerzitě a získání titulu doktora přírodních věd (RNDr.). Následně byl přijat ke studiu externí aspirantury na Geografickém ústavu ČSAV v Brně, v roce 1969 v období rané normalizace však bylo tohle studium zrušeno.

Kromě odborné botanické činnosti byl Ivan Růžička i dvakrát pověřen funkcí dočasného ředitele Muzea Vysočiny, a sice od ledna 1970 do srpna 1971 a poté ještě od září 1992 do března 1993. Od dubna 1984 až do konce roku 2000 plnil i roli vedoucího přírodovědného oddělení.

RNDr. Ivan Růžička v našem muzeu pracoval úctyhodných čtyřicet let. Při jeho nástupu na post botanika vlastnilo muzeum z botanických sběrů pouze herbář statkáře Felixe Schwarzela z Baštínova u Havlíčkova Brodu a herbář městského rady a advokáta Edmunda Prusika, které byly na sklonku 19. století darovány městem Jihlava. Začal tedy budovat herbářovou sbírku úplně nově a velice dobře k tomu využil v té době nejvhodnější známé postupy a zkušenosti z jiných sbírek. Stěžejní myšlenkou bylo uspořádat herbář systematicky podle rodů. Za dobu svého působení zde vybudoval herbářovou sbírku, která dnes čítá úctyhodných ca 43 000 kusů herbářových položek. Téměř polovinu představují jeho sběry, dokládající převážně stav a vývoj květeny Českomoravské vrchoviny ve 2. polovině 20. století, s důrazem na mokřadní a rašeliništní společenstva. Významným dílem se tak zasloužil o floristický výzkum regionu. Svými sběry a výzkumem tak mnohdy podchytil přírodovědně cenné lokality na poslední chvíli těsně před jejich zničením za účelem nesmyslných rekultivací pro zemědělské využití a zanechal tak nedocenitelná svědectví pro nadcházející generaci přírodovědců. Kromě toho založil i floristickou databanku z regionu Českomoravské vrchoviny v kartotéční podobě a následně s příchodem moderních technologií pokračoval v jejím rozšiřování v podobě digitální. Významně se jako spoluautor podílel na tvorbě stálých přírodovědných expozic v muzeu včetně libret a scénářů, rozvinul a realizoval novou speciální metodu preparace rostlin do plexiskla k expozičním účelům. Organizačně působil i mimo muzeum, kdy v letech 1990 až 1999 zastával post předsedy oborové komise botaniků Asociace českých a moravskoslezských muzeí a galerií. Zároveň je dlouholetým členem České botanické společnosti.

Neméně důležitá je publikační činnost jubilanta. Během své botanické kariéry napsal přes padesát odborných prací a kolem sto třiceti popularizačních článků, většinou s regionální tématikou. Kompletní bibliografie byla publikována v periodiku Acta rerum naturalium (Bezděčka 2019). Výsledky jeho bohaté botanické činnosti položily zároveň jeden z významných základů při tvorbě Červené knihy květeny Vysočiny.

A co říci závěrem? Určitě je obdivuhodné, jak stále sleduje botanické dění. A rozhodně stojí za vyzdvihnutí jeho rady a podněty, doprovázené laskavostí a jemným humorem, které jsou pro naši mladší botanickou generaci nedocenitelné zrovna tak jako jeho muzejní vzpomínky a další historické informace pro všechny ostatní muzejníky. Nejen proto mu patří naše velké díky a gratulace!

Mgr. Kamila Juřičková