Kurátor: Mgr. Jiří Juřička, e-mail: juricka@mvji.cz
- Sbírka: Sbírka Muzea Vysočiny
- Území: Převážná část botanické podsbírky pochází z území Českomoravské vrchoviny, menší část z jiných území České republiky, vzácněji i z jiných částí Evropy.
- Období: Podsbírka byla převážně vytvořena ve 2. polovině 20. století. Nejstarší herbářové sběry, především od Felixe Schwarzela pocházejí už z 19. století.
- Předměty: Podsbírka zahrnuje pouze herbářové položky vyšších rostlin (B1), mechorostů (B2) a lišejníků (B3).Hlavní sběratelé: Bureš P., Čábera A., Čech L., Diener J., Doležal R., Duda J., Freyn J., Grüner F. J., Jirsová E., Mayer A., Neumann J. Ch., Reichardt H. W., Růžička I., Řepka R., Sádecký B., Schwarzel F., Smejkal M., Vampola P., Zlámalík J..
- Obor: 5 – Botanická
Skutečný počátek herbářové sbírky je možné datovat do roku 1961, kdy 5. října sbíral rostliny v okolí helenínské továrny, tedy v místě dnešního umístění muzejních sbírek včetně herbáře, Ivan Růžička. Tyto rostliny nesou paginační čísla 1 až 11. V té době však již byl ve správě Muzea herbář městského rady Edmunda Prusika, který byl roku 1893 darem města Jihlavy právě vznikající instituci. Tento herbář obsahoval 1365 kusů jednotlivých herbářových položek, které byly, jak bylo v tehdejší době zvykem, získány zejména výměnou za jiné herbářové položky.
Ivan Růžička tak mohl začít budovat herbářovou sbírku tedy úplně nově, s využitím v té době známých nejvhodnějších postupů a zkušeností z jiných sbírek. Naprostým standartem se stalo lepení položek, sched i revizních štítků, pečlivě vedená papírová kartotéka obsahující i literární a nálezová data a fotodokumentace, standartizované ukládání položek do obálek a krabic. Se svou příslovečnou pečlivostí se tak jím spravovaný herbář spolu s floristickou kartotékou a fotoarchívem stal vzorem pro řadu dalších botanických pracovišť v té době vznikajících okresních muzeích.
Herbář je uspořádán systematicky podle pořadí rodů uvedených v Klíči k úplné květeně ČSR Josefa Dostála z roku 1958. Inventární číslo B0001 (písmeno B značí botanickou sbírku) tak má rod vranec a vyšší rostliny končí číslem B0964, pod kterým se skrývá rod orobinec. Poté v číselné řadě pokračují mechorosty (taktéž podle rodů) a číslo 1230 je vyhrazeno pro lišejníky. Dále jsou zařazeny rody vyšších rostlin, které nejsou v Dostálově Klíči uvedeny, tedy pro naši květenu exotické rostliny. Nejvíce herbářových položek jednoho rodu obsahuje rod ostřice (Carex), konkrétně přes 2200 položek.
Herbářové položky jsou řazeny v papírových obálkách maximálně po deseti kusech, vždy samostatně po jednotlivých druzích, obálky jsou pak seřazeny v pevných papírových krabicích. Ty jsou umístěny v kovových regálech v depozitáři a minimálně jedenkrát za dva roky jsou na 14 dnů mraženy, od roku 2019 na minus 30 °C. Obdobným způsobem jsou uloženy a spravovány i položky mechorostů.
Významnou součástí herbářové sbírky je i tak zvaný Schwarzelův herbář. Herbář statkáře Felixe Schwarzela z Baštínova u Havlíčkova (tehdy Německého) Brodu byl získán do muzejní instituce roku 1898 darem města Jihlavy. Čítá asi 4000 herbářových položek uspořádaných do 55 svazků, které byly sbírány v druhé polovině 19. století zejména na Havlíčkobrodsku. Část byla získána výměnou, převážně z území tehdejšího habsburského mocnářství, tedy i z území dnešního Maďarska, Rumunska, Chorvatska či Srbska. Tato sbírka je však dosud umístěna v botanickém herbáři samostatně a ještě nebyla zkatalogizována, i když položky v ní obsažené jsou průběžně přeurčovány a dopřesňovány jsou i lokalizační údaje na původních schedách.
S nástupem výpočetní techniky do muzea začátkem 90. let 20. století došlo ihned k digitálnímu zapisování nových a posléze i starších přírůstků. Nejprve v programu AISM a poté v programu DEMUS, běžící v databázovém prostředí MS Access. V srpnu 2009 bylo zapsáno 17 100 herbářových položek a 23 600 floristických údajů (dohromady tedy 40 700 údajů) z cca 4800 lokalit, z čehož všechny lokality ležící na území ČR již byly lokalizovány v prostředí ArcGIS. V polovině roku 2018 to bylo více než 27 000 položek, tedy asi 63 % sbírky. Ke konci roku 2020 byly v DEMUSu zapsány všechny cévnaté rostliny, vyjma Schwarzelova herbáře, tedy cca 35 000 herbářových položek.
Zapisované položky (vyjma mechorostů) byly zároveň fotografovány (Nikon D5600, formát JPEG, 300 dpi, cca 3700 × 5800 bodů). Vzniklé JPEG soubory jsou pojmenovány paginačními čísly a přes ně provázány přímo s databází DEMUS (utilita HROMDOK).
Od září 2018 do konce roku 2023 probíhá v instituci projekt IROP „Optimalizace péče o sbírky a prezentace sbírek v Muzeum Vysočiny Jihlava“. Cílem projektu je do konce roku 2021 digitalizace (tedy zapsání do databáze) všech sbírkových předmětů. Pro digitalizaci botanické podsbírky byl roky 2019 a 2020 vyčleněn jeden celý pracovní úvazek k současnému stálému jednomu pracovnímu úvazku botanika. Do konce roku 2021 tak bude do DEMUSu zapsána celá botanická sbírka a následně bude i vystavena na webu. Definitivní podoba webová prezentace sbírky je navrhována a realizována ve spolupráci s Centrem pro informační technologie v muzejnictví (CITeM) při Moravském zemském muzeu v Brně a odborem informatiky Krajského úřadu Kraje Vysočina.
Současně byly v minulých letech do DEMUSu dopisovány i floristické údaje Ivana Růžičky z 60. a 70 let. K únoru 2021 je zapsáno 42.932 floristických údajů v naprosté většině z Českomoravské vrchoviny.
Dosud zapsané údaje byly použity v projektech PLADIAS (Wild et al. 2019) a Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaném pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině od prosince 2014 do dubna 2017 (Čech et al. 2017)
Od roku 2006 jsou lokality z České republiky zaznamenávány v prostředí GIS (software ArcView 3.2, ArcGIS 9, ArcGIS 10, ArcGIS PRO, QGIS) do bodové vrstvy lokalit (shapefile). Propojení s databází DEMUS je umožněno přes pole Lokalita v atributové tabulce (dbf). Zároveň jsou u zapisovaných položek dopřesňovány geografické údaje (vyjma pole OrigLok) jakou souřadnice (znepřesnění uvedením otazníku v jednotkách vteřin) včetně přepočtu na čtverec síťového mapování, číslo mapového listu ZM 1:10 000, fytogeografický okres, katastr, případně nadmořská výška. GISová vrstva obsahovala v srpnu 2009 4638 lokalit, ke konci roku 2020 to bylo necelých 7000 lokalit.
