Vyhledat na webu

Dalbergova ornitologická podsbírka

Kurátor: RNDr. Klára Bezděčková, Ph.D., e-mail: bezdeckova@mvji.cz

  • Sbírka: Sbírka Muzea Vysočiny
  • Území: Především území bývalého Rakouska – Uherska, v menší míře i další části Evropy, Amerika, Afrika.
  • Období: 19. a začátek 20. století.
  • Předměty: Dermoplastické preparáty ptáků.
  • Obor: 24 – Další

Tvůrce sbírky Friedrich Franz Ferdinand Egbert von Dalberg (1822–1908) se narodil jako jediný syn Karla Antona Maximiliána Dalberga (1792–1859), člena staré německé šlechtické rodiny komořích z Wormsu, svobodných pánů z Dalbergu a Marie Charlotty Sturmfeder von Oppenweiler (1791–1866). Dětství prožil v Aschaffenburgu a také v Dačicích, kde se po studiu práv ve Würzburgu usadil. Díky svým rodičům, jež byli velkými milovníky přírodních věd, si utvářel již od útlého věku hluboký vztah k přírodě. Jeho největší zálibou bylo pozorování ptáků.

První exemplář pro svou sbírku, albinotickou jiřičku obecnou, získal, když mu bylo pouhých sedm let. Nebyl však jen sběratelem, byl i vnímavým pozorovatelem, nadšeným chovatelem a brzy se stal i velmi dobrým ornitologem. Proto byl přijat za člena zoologicko-botanické společnosti ve Vídni a rakouské ornitologické pozorovací stanice. Své odborné poznatky publikoval v časopisech Die Schwalb a Verhandlungen des zoologisch-botanischen Gesellschaft in Wien. Tato pojednání patří k nejstarším zprávám o ptácích jihozápadní části Českomoravské vrchoviny a obsahují tak pro dnešní ornitology velmi důležitá srovnávací data.

Přibližně v polovině 19. století zahájili Friedrich Ferdinand a jeho syn Friedrich Egbert (1863–1914) budování ornitologické sbírky, v níž měly být zastoupeny všechny druhy ptáků, které kdy byly zastiženy v Evropě. Většinu preparátů zhotovovali vynikající vídeňští preparátoři bratři Hodkové a J. Dorfinger. Dochované exponáty jsou proto nejen cennými zoologickými doklady, ale i ukázkou mistrovské preparátorské práce 19. století.

Rok po smrti Friedricha Ferdinanda věnoval Friedrich Egbert prostřednictvím vedoucího muzejního spolku dvorního rady Theodora Fischera sbírku 843 vycpaných ptáků Městskému museu v Jihlavě, kde se stala základní zoologickou kolekcí. Tady byla dále rozšiřována až na 1031 kusů, byl zpracován i její katalog (Canon, 1923), vhodné podmínky k jejímu uložení se nicméně zajistit nepodařilo. Po několikerém stěhování byla v roce 1953 ve značně neutěšeném stavu předána prvnímu muzejnímu zoologovi Bedřichu Slavíkovi. Po ošetření však byla opět několikrát přemístěna, nejprve v rámci muzea, později na zámek v Třešti a nakonec zase do Jihlavy. Časté stěhování a nevhodné umístění se pochopitelně podepsaly na stavu sbírky. V 70. letech 20. století se objevily snahy na její obnovu, vzhledem k omezeným finančním možnostem ale mohla být opravena jen její malá část. Repreparace byla zadána špičkovému preparátorovi z Opavského zemského muzea V. Borůvkovi.

V současné době obsahuje Dalbergova sbírka ptáků celkem 543 položek. V letech 1998–2000 proběhla kompletní inventarizace sbírky a byl vydán její katalog. Od roku 2000 do roku 2014 byla na zoologickém oddělení Moravského zemského muzea v Brně provedena postupná repreparace všech kusů. Zahrnovala odborné vyčištění preparátů, jejich přeinstalování, zformování, dolepení částí těl, nátěry zobáků a nohou, napuštění ochrannou látkou a další zákroky. Celkové náklady s repreparací spojené, z nichž polovinu poskytlo Ministerstvo kultury ČR, činily více než půl milionu korun. Na konci roku 2013 byla sbírka přestěhována do nového depozitáře v Heleníně. Na podzim roku 2001 se mohla s Dalbergovou sbírkou seznámit i veřejnost. V jihlavském muzeu byla uspořádána výstava, na níž byla k vidění většina exponátů. Od té doby jsou z důvodů ochrany před nepříznivými vlivy příležitostně vystavovány jen vybrané exempláře. Sbírka je ovšem trvale k dispozici badatelům, pro něž je díky detailní doprovodné dokumentaci zdrojem cenných informací.