Vyhledat na webu

500 let od první protestantské mše (1525)


Před 500 lety roku 1525 byla v Jihlavě sloužená první veřejná protestantská mše.
V náboženských otázkách došlo v zemích Koruny české počátkem 15. století k revolučnímu hnutí brzy za Německem a Anglií, hlavním hybatelem a nejvýznamnější osobností byl kazatel a teolog Jan Hus, jenž podobně jako Angličan John Wycklef (Jan Viklef) výrazně kritizoval poměry v katolické církvi, zejména ty spojené s majetkem. Jeho úsilí o očištění církve od finančních vlivů ukončil rozsudek smrti na koncilu v Kostnici a jeho smrt na hranici roku 1415. Mimochodem na tomtéž zasedání byly zatraceny i spisy dávno zemřelého doktora Viklefa a jeho – kacířovy – ostatky odsouzeny k dodatečnému spálení.

Myšlenky a názory se však přes usilovný odpor nejvyšších představitelů katolické církve šířily Evropou jak lavina a katolickou věrouku opouštělo čím dál více věřících. Protože však katolická církev – a zejména její majetková síla – byla velmi úzce svázána se světskou mocí, a to jednak s panovníkem, jednak se šlechtou a městskými správami, probíhaly dramatické změny, při kterých mnohdy tekla krev.

Jihlava má velký význam v tom, že byla vybrána za místo vyhlášení náboženského smíru, Basilejských kompaktát v roce 1436. Přesto i tady docházelo k náboženským sporům i nadále. Jihlava coby královské město byla ještě v období husitských válek katolickou baštou, ovšem s převahou německého obyvatelstva, které bylo v kontaktu s německými protestanty v Říši.
Zásadní roli ve městě nakonec sehrál významný německý protestantský teolog a kazatel Pavel Sperat, který, ač tu působil jen krátce, dokázal Jihlavany svými kázáními přesvědčit o správnosti reformních myšlenek na dalších sto let. Zhruba po tuto dobu se rozvíjí období reformace. Jenomže ani to nebylo natrvalo.

Po Bílé hoře 1620 byli protestantští duchovní vyhnáni ze země („kupodivu“ byli povinni zanechat tu část majetků) a proti všem kacířům byly uplatňovány tvrdé postihy, zajišťované jak světskou, tak církevní mocí. Z Jihlavska je doložen tragický případ, když v roce 1624 došlo k lynčování věřících na cestě z protestantské mše v Třešti. A hned následující rok jsou do Jihlavy slavnostně uvedeni jezuité. A mohl by být konečně klid?

Zpracovala: Sylva Pospíchalová